Schlierbach a Steyr

V sobotu jsme se vydali na náš první výlet do okolí. Jeli jsme se podívat do obce Schlierbach a třetího největšího města Horních Rakous - Steyru. Tento výlet byl organizován univerzitou. 

Schlierbach 

V obci Schlierbach jsme navštívili místní velmi honosný barokní klášter, v kterém se nachází sýrárna. Naším průvodcem byl starší pán, který se nám na začátku omlouval za jeho angličtinu, protože již několik let anglicky nemluvil. Ve svém výkladu se zmínil o České republice jako Czechoslovakia. Celkem mě to zarazilo, když pán bydlí kousek od hranic a neví, že se naše republiky před více než 20 lety rozdělily. Průvodce nás provedl, krásnými barokními prostory. V klášteře se nachází barokní knihovna, v  které byla ukrutná zima. Mnohem větší než venku. Když jsme si prohlédli historické prostory kláštera, provedl nás pán prostory sýrárny. Nakonec nás zavedl do restaurace, kde na nás čekala ochutnávka několika druhů sýra s panoramatickým výhledem na nedaleké pohoří Sengsengebirge.

Steyr

Po prohlídce kláštera ve Schlierbachu jsme se přesunuli do nedaleko vzdáleného třetího největšího města Horních Rakous - Steyru. Toto město má pěkné historické náměstí, kde se nachází mnoho starých měšťanských domů. Tyto domy jsou pěkně drahé, proto v mnoha z nich dnes sídlí banky. 

První den na univerzitě

V pondělí ráno jsem se sešli všichni zahraniční studenti v nové moderní budově zvané Science Park. Dostali jsme welcome balíčky s informacemi o univerzitě, dokonce bylo pro nás připraveno malé občerstvení. Uvítali nás koordinátorky z International Office, s kterými jsme byli v kontaktu již před odjezdem. Předali nám Survival guide. Říkaly, že pokud se jich budeme psát na něco, co je v Survival guidu, tak nám odpoví, že to najdeme na straně XY. Byly vtipný. Jeden zahraniční student se nedostavil, dorazil asi o hodinu později. Pozvali si ho dopředu a řekli mu ať se představí. Moc hezky se představil: "I am Matthew from USA and I like sleeping :-)!"

Na univerzitě působí podobná organizace jako je na VŠE Buddysystem, která organizuje akce pro zahraniční studenty. Na začátek si pro nás připravili focení do tvaru JKU (Johannes Kepler Universität).

Po focení nás čekala náročnější část dne - vyřizování potřebné administrativy. Společně s dalšími cizinci jsme se setkali s naší další mentorkou Ulrike. Měli jsme toho hodně před sebou. Začali jsme tím, že jsme si došli na oběd do menzy. Obědy na rakouských VŠ nejsou dotované. Menu (polívka, hlavní jídlo, salát stojí cca 5 eur). Odpoledne jsme zvládli téměř celou potřebnou administrativu:

• registrace našeho příjezdu v Citizen's Office na univerzitě
• Aktivpass - kartička s různými slevami. Díky této kartičce nás stojí tramvajenka měsíčně jen 10 euro.
• KeplerCard - místní studentská karta, podobná ISICu, bez této karty není možné studovat na JKU
• Otevření účtu v Sparkasse
• schůzka s naší koordinátorkou, která nám řekla, jakým způsobem si máme vybrat předměty, které chceme studovat. 

Večer nás vzali naši mentoři do typické rakouské hospody. Akce se zúčastnili skoro všichni zahraniční studenti. V průběhu večera jsme měli možnost se zúčastnit tradiční rakouské hry "nageln" neboli zatloukání hřebíků. Hru hraje cca 5 hráčů, každý hráč má 3 hřebíky, které musí postupně zatlouct do dřeva. Kdo prohraje, musí pozvat ostatní na panáka.

Příjezd do Linze

Za studiem do Lince, třetího největšího města Rakouska, jsem se vydala autobusem s rakouskou společností Westbus. Nezvolila jsem sice nejlevnější způsob dopravy, ale podle mě nejpohodlnější. Autobus mě zavezl z Florence přímo až do centra Lince. Autobus byl komfortní, něco jako náš Student. Cesta rychle utíkala, měli jsme zastávku v Českých Budějovicích, kde přistoupili další spolucestující. Autobusem nejelo moc lidí. Divím se, že se jim to vyplatí. Na cestu jsem měla krásné počasí, ideální pro výlet.

CZ

AT

Do Linze jsme dorazili o 15 minut dříve než bylo naplánováno. Řidič se nám moc omlouval, jestli nám brzkým příjezdem nezpůsobil komplikace. Po chvíli čekání si mě vyzvedla má mentorka Johanna. Hned na mě začala mluvit německy, což mě potěšilo. Bylo vidět, že se snaží mluvit Hoch Deutsch. Pomohla mi se zavazadly. Vydaly jsme se tramvají směrem Johannes Kepler Universität. Na recepci koleje jsem se musela zaregistrovat. Johanna řekla recepčnímu, že mluvím německy. Tak na mě spustil "rakousky", moc se mu nedalo rozumět. Místní dialekt nemá nic společného s tím, co jsme se učili ve škole. Bude to ještě hodně zajímavý.